Řešení životních situací

Kácení dřevin rostoucích mimo les


Kácení stromů a keřů, které rostou na nelesních pozemcích, podléhá povolení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny a to obecního úřadu. V případě městyse Drnholec Úřadu městyse Drnholec.
Povolení ke kácení se nevyžaduje pro stromy do obvodu kmene 80 cm měřeno ve výšce 130 cm nad zemí, pro zapojené porosty dřevin (tzn. keřů i stromů) o celkové ploše do 40 m2, pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako plantáž dřevin a pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Uvedené neplatí pro památné stromy a dřeviny rostoucí jako součást významných krajinných prvků (VKP), kterými jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a dále existují významné krajinné prvky registrované. (Kácení stromů na lesních pozemcích se řídí zákonem č. 289/1996 Sb., o lesích, u ostatních významných krajinných prvků je nezbytné předchozí posouzení rozsahu požadovaného kácení orgánem ochrany přírody a krajiny z hlediska jeho dopadu na ekologicko stabilizační funkci VKP.).
Povolení ke kácení lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu předmětné dřeviny.
Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se vydává formou rozhodnutí v rámci správního řízení, které je zahájeno podáním žádosti.

Kdo je oprávněn v této věci jednat:
Žádost o kácení může podat jen vlastník či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel pozemku se souhlasem vlastníka.
V případě spoluvlastnictví pozemku je nutné podání společné žádosti všech vlastníků, případně mohou tito vlastníci udělit plnou moc k zastupování osobě, která je může zastupovat v celém řízení. Plnou moc musí připojit k žádosti. Plná moc musí obsahovat jméno (popř. jména), příjmení, bydliště, datum narození a podpis zmocňujících osob a jméno, příjmení, bydliště, datum narození zmocněnce a vlastnoruční podpis. Pokud je udělována pouze pro jedno konkrétní řízení nemusí být plná moc ověřená.
Pro zahájení správního řízení ve věci je dostačující pokud žádost podají vlastníci s alespoň dvoutřetinovým vlastnickým podílem (dle ustanovení § 1129 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění). Zbylí vlastníci budou o průběhu a výsledku řízení správním orgánem vyrozuměni.

Podmínky a postup řešení:
Žádost musí obsahovat náležitosti uvedené v § 45 odst.1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace:
Podání žádosti na formuláři (lze stáhnout) s požadovanými podklady

Kde, kdy a s kým můžete tuto životní situaci řešit:
Úřad městyse Drnholec, Kostelní 368 691 83
pondělí 7:00-17:00
středa 7:00-17:00
Lenka Viceníková
+420 519 520 971

Jaké doklady a informace musíte mít s sebou:
- vyplněnou žádost
- situaci se zákresem
- souhlas vlastníka dotčeného pozemku, pokud není vlastníkem žadatel

Formuláře ke stažení:

Správní a jiné poplatky:
Správní poplatek dle zákona č. 634/2004 Sb.
V případě místního šetření správní poplatek ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu šetření.

Lhůty pro vyřízení:
V jednodušších případech do 30 dnů, ve složitějších do 60 dnů.

Další účastníci (dotčení) postupu:
Vlastník dotčeného pozemku, pokud není vlastníkem pozemku žadatel.


Nejčastější dotazy
* Kdy je možné dřeviny kácet?
Orgán ochrany přírody při svém rozhodování přihlíží k ekologickým (produkce pylu a semena, biotop živočichů, především hmyzu a ptáků a další), hygienickým a estetickým funkcím, které dřeviny na daném místě během roku plní a proto povoluje kácení zpravidla v době vegetačního klidu, tj. přibližně od 1.10. do 31.3. Pokud ovšem důvody pro pokácení jsou natolik závažné (např. ohrožení okolí) lze tyto stromy kácet i během doby vegetace.
* Je k ořezu stromů potřeba také povolení?
Prořez stromů nepodléhá povolení orgánu ochrany přírody. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona je povinností vlastníků péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování. Při případném ořezu je nutné postupovat dle odborných zásad a respektovat přirozený habitus (tvar koruny) stromů. Odstranění podstatné části koruny (více jak 30 %), případně tzv. hlavový řez či narušení přirozeného habitu dřevin, by znamenalo jejich poškození.
* Je možné strom, např. smrk zkrátit tak o 1/3?
Stromy je možné ořezávat pouze za dodržení odborných zásad, kdy je respektován druh dřeviny, přirozené větvení koruny a přirozený habitus. „Zkracování“ stromů, tzn. radikální redukce jejich výšky je hrubým porušením výše uvedeného a je chápáno jako poškození dotčené dřeviny a tudíž jako protiprávní jednání, za které lze uložit pokutu.
* Jak postupovat v případě, kdy hrozí pád stromu?
Pokud je stavem stromu bezprostředně ohroženo zdraví či život obyvatel nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (např. při uvolnění kořenů nebo vážném poškození kmene) lze strom pokácet bez povolení, ale ten kdo kácení provede je povinen podat na Úřad městyse Drnholec oznámení a to do 15 dnů od provedeného kácení (režim tzv. havarijního kácení). Dle § 4 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 189/2013 Sb. je třeba doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro havarijní kácení, např. k oznámení přiložit fotodokumentaci.
* Podléhají povolení i zcela suché stromy?
Kácení zcela suchých stromů také podléhá povolení orgánu ochrany přírody.

Za správnost odpovídá: Viceníková Lenka
Právní stav k 15.7.2016